1 Bratří, byl-li by zachvácen člověk v nějakém pádu, vy duchovní napravte takového v duchu tichosti, prohlédaje každý sám k sobě, abys snad i ty nebyl pokoušín. 2 Jedni druhých břemena neste a tak plňte zákon Kristův. 3 Nebo zdá-li se komu, že by něco byl, nic nejsa, takového vlastní mysl jeho svodí. 4 Ale díla svého zkus jeden každý, a takť sám v sobě chválu míti bude, a ne v jiném. 5 Neb jeden každý své břímě ponese.
6 Sdílejž se pak ten, kterýž naučení přijímá v slovu Páně, s tím, od kohož naučení béře, vším svým statkem. 7 Nemylte se, Bůhť nebude oklamán; nebo cožkoli rozsíval by člověk, toť bude i žíti. 8 A kdož rozsívá tělu svému, z těla žíti bude porušení; ale kdož rozsívá Duchu, z Duchať žíti bude život věčný. 9 Činíce pak dobře, neoblevujme; nebo časem svým budeme žíti, neustávajíce. 10 A protož dokudž čas máme, čiňme dobře všechněm, a zvláště nejvíce pak domácím víry