14 Andělu pak církve Laodicenské piš: Toto praví Amen, svědek ten věrný a pravý, počátek stvoření Božího:
15 Vímť skutky tvé, že ani jsi studený, ani horký. Ó bys chutně studený byl anebo horký. 16 A tak, že jsi vlažný, a ani studený, ani horký, vyvrhu tě z úst svých. 17 Nebo pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepotřebuji, a nevíš, že jsi bídný, mizerný, a chudý, a slepý, i nahý. 18 Radím tobě, abys sobě koupil ode mne zlata ohněm zprubovaného, abys byl bohatý, a v roucho bílé abys oblečen byl, a neokazovala se hanba nahoty tvé. A očí svých pomaž kollyrium, abys viděl. 19 Já kteréžkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň pokání. 20 Aj, stojímť u dveří, a tluku. Jestližeť by kdo uslyšel hlas můj a otevřel dveře, vejduť k němu, a budu s ním večeřeti, a on se mnou. 21 Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho. 22 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.