10 Zradoval jsem se v Pánu velice z toho, že již opět zase rozzelenala se péče vaše o mne. Načež bezpochyby i prve myslili jste, ale nedostalo se vám příhodného času. 11 Ne proto, že bych jakou nouzi měl, toto pravím; nebo já naučil jsem se dosti míti na tom, což mám. 12 Umímť i snížen býti, umím také i hojnost míti; všudy a ve všech věcech pocvičen jsem, i nasycen býti i lačněti, i hojnost míti i nouzi trpěti. 13 Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.
14 Avšak dobře jste učinili, účastni byvše mého soužení. 15 Víte pak i vy, Filipenští, že při počátku evangelium, když jsem šel z Macedonie, žádný sbor neudělil mi z strany dání a vzetí, než vy sami. 16 Ano i do Tesaloniky jednou i po druhé, čehož jsem potřeboval, poslali jste mi. 17 Ne protože bych hledal darů, ale hledám užitku hojného k vašemu prospěchu. 18 Přijalť jsem pak všecko, a hojněť mám, naplněnť jsem již, vzav od Epafrodita to, což posláno bylo od vás, k vůni sladkosti, obět vzácnou a libou Bohu. 19 Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podle bohatství svého slavně v Kristu Ježíši. 20 Bohu pak a Otci našemu sláva na věky věků. Amen.