17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému. 18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých. 19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho. 20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění, 21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně. 23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim. 24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj, 25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou. 26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy. 27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou? 28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji. 29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.