13 Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost. 14 Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její. 15 Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí. 16 Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva. 17 Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné. 18 Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností. 20 Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti. 22 I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému. 23 Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se. 24 Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj. 25 Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde. 26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen. 27 Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe. 29 Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí. 30 Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého. 31 Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho. 32 Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho. 33 Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná: 34 Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost. 35 Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.